Kde je v Česku nejlepší ekonomické prostředí

19. 11. 2007

Nejlepší ekonomické prostředí lze v tuzemsku najít v Jihomoravském a Středočeském kraji. V obou případech je do značné míry kladně ovlivňují velká města – Brno a Praha. Naopak nejhorší ekonomické prostředí najdete na Vysočině a v krajích Zlínském a Pardubickém. Vyplývá to z analýzy regionálních rozdílů, kterou udělal Český statistický úřad. Týká se všech regionů České republiky v letech 2001 až 2005 s výjimkou Prahy. Pro hodnocení postavení jednotlivých krajů a správních obvodů v ekonomické oblasti posuzovali statistici hlavně intenzitu podnikatelské aktivity, daňové příjmy obcí na obyvatele, produktivitu práce v průmyslu i ukazatele z oblasti zaměstnanosti, zemědělství, stavebnictví a cestovního ruchu. Výraznou roli mají na ekonomické prostředí krajská centra. Ekonomická síla krajských měst je příčinou největších vnitrokrajských rozdílů. Z analýzy také vyplývá, že nepříznivé hodnocení mají oblasti ve východní části republiky a na česko-moravském pomezí.

Nejlepší ekonomické prostředí lze v tuzemsku najít v Jihomoravském a Středočeském kraji. V obou případech je do značné míry kladně ovlivňují velká města – Brno a Praha. Naopak nejhorší ekonomické prostředí najdete na Vysočině a v krajích Zlínském a Pardubickém. Vyplývá to z analýzy regionálních rozdílů, kterou udělal Český statistický úřad. Týká se všech regionů České republiky v letech 2001 až 2005 s výjimkou Prahy. Pro hodnocení postavení jednotlivých krajů a správních obvodů v ekonomické oblasti posuzovali statistici hlavně intenzitu podnikatelské aktivity, daňové příjmy obcí na obyvatele, produktivitu práce v průmyslu i ukazatele z oblasti zaměstnanosti, zemědělství, stavebnictví a cestovního ruchu. Výraznou roli mají na ekonomické prostředí krajská centra. Ekonomická síla krajských měst je příčinou největších vnitrokrajských rozdílů. Z analýzy také vyplývá, že nepříznivé hodnocení mají oblasti ve východní části republiky a na česko-moravském pomezí.

Na výsledek Jihomoravského kraje mělo vliv velmi příznivé hodnocení Brna. Přispěly však také vysoké daňové příjmy na obyvatele a vysoký potenciál cestovního ruchu. Středočeský kraj, který skončil velmi těsně za Jihomoravským, zase jednoznačně těží z blízkosti metropole.

Vysočině z druhého konce žebříčku „pomohla“ k umístění nepříznivá odvětvová struktura a fakt, že kraj nebyl nadprůměrný u žádného ze čtrnácti posuzovaných ukazatelů. Navíc se v tomto případě neprojevil ani pozitivní vliv krajského města.

Podíváme-li se dovnitř jednotlivých krajů, najdeme i v jejich rámci rozdíly mezi jednotlivými správními obvody. Ani v tomto případě se hodnocení netýkalo Prahy. Jedničkou je správní obvod Brno, který s velkým odstupem následují správní obvody Černošice a Říčany ve Středočeském kraji, dále pak Plzeň a České Budějovice. „Devět z šestnácti správních obvodu s nejpříznivějším hodnocením zahrnovalo krajská města. Chyběl pouze Zlín, Ústí nad Labem a Jihlava, Praha nebyla hodnocena. Dalších pět správních obvodů náleželo do středočeského kraje a po jednom do Karlovarského (Cheb) a Ústeckého kraje (Litoměřice). Mezi patnáct nejhůře hodnocených správních obvodů se řadilo sedm v Moravskoslezském kraji a tři v kraji Vysočina,“ uvádějí statistici. Nejméně příznivý výsledek srovnání je ve správním obvodu Konice v Olomouckém kraji. Následují Orlová, Bílovec a Jablunkov v Moravskoslezském kraji, Nepomuk v Plzeňském kraji, Telč v kraji Vysočina a Kraslice v Karlovarském kraji.

Většina krajů vykazuje podle zjištění statistiků výrazné vnitřní rozdíly. Zaostávající regiony, kterými jsou většinou území s nepříznivou odvětvovou skladbou zaměstnanosti a nízkou mírou podnikatelské aktivity, vyvažují relativně ekonomicky prosperující oblasti zahrnující obvykle krajská centra s jejich nejbližším zázemím a území s příznivou situací na pracovním trhu a s výhodnou geografickou polohou. Z té těží například Chebsko, které se dostalo do skupiny správních obvodů s nejpříznivějším hodnocením ekonomických podmínek.